Hlavní myšlenkou, kterou se návrh zabývá, je přechod mezi upraveným urbánním prostorem a přírodním charakterem břehů Rohanského ostrova. Samotný architektonický vzhled reaguje na zaniklé průmyslové dědictví této části Karlína. Tomu odpovídá nejen volba průmyslových a přírodních materiálů, ale i využití mírně geometrizujícícho tvarosloví pro definici jednotlivých prostorů. Na tvrdé pochozí plochy je použit zejména beton v různých podobách, od desek se zatravněnými spárami až po zatravňovací dlažbu. Tvrdé povrchy doplňují plochy ze zpevněného štěrku, které mohou přecházet do travnatých ploch.

Mobiliář je dvojího druhu: napevno umístěné základní prvky jsou z masivních, hrubě opracovaných nebo industriálních materiálů; a sezónní mobilář je naopak lehký, neformální a výrazně barevný. Toto rozdělení také umožňuje vhodně reagovat na měnící se aktivity v území.
Pás zeleně mezi cyklostezkou a řekou je zachován jako břeh s přírodním charakterem. Postupné otevírání území k řece směrem k východu reaguje na charakter břehu Rohanského ostrova, který se ve své severovýchodní části mění v oblíbený krajinně blízký typ městského prostoru.